Marie Terezie a vyhnání židů z Prahy

Těsně před Vánocemi roku 1744 se ve Vídni, hlavním městě mocné habsburské říše, dala do pohybu katastrofální událost s dalekosáhlými důsledky pro celou Evropu. Z důvodů, které byly až dosud opředeny tajemstvím a navzdory sílícím osvícenským vlivům, se mladá a nezkušená císařovna Marie Terezie rozhodla obvinit židovské obyvatele Prahy z neloajality a stanovila termín, do kterého měli být do jednoho z Prahy vyhoštěni. Tehdy začalo odpočítávání krátké lhůty, během které pražští židé zahájili kampaň po celé Evropě ve snaze donutit panovnici změnit názor. Císařský palác dostává nespočet dopisů a depeší, emisaři z Anglie a Nizozemska prosí císařovnu o změnu jejího postoje a dokonce i papež prosí o milost. Jak reaguje Marie Terezie? Výpravný koprodukční dokument zkoumá kořeny přístupu legendární císařovny vůči židům, o nichž byla schopna hovořit i coby “o největším moru, který v životě poznala”. A proč byla tato temná stránka slavné panovnice do značné míry ignorována?